Fagradalsfjall

Fagradalsfjall je horský masív sopečného původu a také dosud aktivní štítová sopka. Nachází se na jihozápadě Islandu, asi osm kilometrů severovýchodně od islandského města Grindavík a asi čtyřicet kilometrů jihozápadně od islandského hlavního města Reykjavíku. Nejvyšším vrcholem v tomto masívu je Langhóll s nadmořskou výškou 385 metrů.
Pokračování →

Island a EU

Island není členem Evropské Unie. Island sice podal 16. července 2009 přihlášku do EU a již 17. června 2010 mu byl udělen status kandidátské země. V červnu 2013 však Island zastavil přístupové rozhovory a v roce 2015 pak Island stáhl svou přihlášku do EU. Island je členem Evropského hospodářského prostoru (EHP) a také členem Schengenského prostoru.

Domény nejvyššího řádu (TLD) Severských států

Doména nejvyššího řádu (TLD) je internetová doména na nejvyšší úrovni. Domény nejvyššího řádu jsou pevně stanoveny internetovou standardizační organizací IANA. Existují národní domény nejvyššího řádu (ccTLD). Ty sdružují všechny domény jednoho státu. Jejich název je dvoupísmenný, Česká republika má národní doménu .cz, slovensko národní doménu .sk.

Národní domény nejvyššího řádu Severských států
Dánsko .dk
Finsko .fi
Island .is
Norsko .no
Švédsko .se
Alandy .ax
Faerské ostrovy .fo
Grónsko .gl

K Severským státům se váží i dvě nepoužívané domény nejvyššího řádu (ccTLD), a to
.bv – norské závislé území Bouvetův ostrov
.sj – norské závislé území Svalbard (Špicberky) a Jan Mayen

Mezinárodní kódy států pro Severské země

Kódy zemí jsou krátké abecední nebo číselné zeměpisné kódy (geokódy) vytvořené k zastupování zemí a závislých oblastí a pro použití při zpracování dat a komunikaci. K tomu bylo vyvinuto několik různých systémů. Nejčastěji používaným systém je systém ISO 3166-1.

Tento standard definuje tři různé kódy pro každou oblast, a to dvoupísmenný systém (ISO 3166-1 alpha-2), trojpísmenný systém (ISO 3166-1 alpha-3) a trojciferný systém (ISO 3166-1 numeric).
Pokračování →

Mezinárodní poznávací značky (MPZ) Severských států

Mezinárodní poznávací značka (MPZ) nebo také rozlišovací značka státu, nebo mezinárodní rozlišovací značka je označení státu, případně autonomního území, ve kterém bylo registrováno motorové vozidlo, které je danou značkou označeno. Tato mezinárodní poznávací značka je doplňkem státní poznávací značky (registrační značky) silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla. Obě značky spolu tak zaručují jednoznačnou celosvětovou identifikaci vozidla.
Pokračování →

MPZ Islandu

Mezinárodní poznávací značka (MPZ) nebo také rozlišovací značka státu, nebo mezinárodní rozlišovací značka je označení státu (v tomto případě Islandu), ve kterém bylo registrováno motorové vozidlo, které je danou značkou označeno. Tato mezinárodní poznávací značka Islandu je doplňkem islandské státní poznávací značky (registrační značky) silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla. Obě značky spolu tak zaručují jednoznačnou celosvětovou identifikaci vozidla.

Každý stát má přidělenu vlastní rozlišovací značku státu (mezinárodní poznávací značku). Tato značka se skládá z jednoho až čtyř písmen, přičemž tato písmena musí být provedena černou barvou na bílém podkladě, který má tvar elipsy. Avšak například platí, že v rámci Evropského hospodářského prostoru nemusí být MPZ členských států umístěna na vozidle, pokud je vozidlo vybaveno registrační značkou s modrým pruhem EU vydanou správními orgány.

Mezinárodní poznávací značka (MPZ) Islandu je IS. Island používá tuto MPZ od roku 1936.

Island a Schengen

Schengenský prostor (Schengen) je označení pro území zemí Schengenské dohody (zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Island je součástí Schengenského prostoru, ačkoli není členem Evropské unie. Island podepsalo Schengenskou smlouvu 19. prosince 1996 (a poté 18. května 1999 druhý dokument, nahrazující ten první), k samotnému otevření islandských hranic došlo 25. března 2001.

Nejvyšší vrcholy a hory na Islandu

Nejvyšším vrcholem Islandu je Hvannadalshnjúkur, nachází se na jihovýchodě Islandu a je součástí masívu Öræfajökull, jeho nadmořská výška je 2110 metrů. Druhou nejvyšší islandskou horou je Bárðarbunga s vrcholem v nadmořské výšce 2009 metrů. Jde o stratovulkán, ležící v centrální části ostrova. Třetím nejvyšším islandským vrcholem je další aktivní sopka, a to Kverkfjöll s nadmořskou výškou 1920 metrů.
Pokračování →

Největší města na Islandu

Největším městem Islandu co do počtu obyvatel je islandské hlavní město Reykjavík, jehož počet obyvatel překračuje sto tisíc a je také jediným islandským městem, které má více než sto tisíc obyvatel. Druhým největším (nejlidnatějším) městem na Islandu je Kópavogur, kde žije více než třicet tisíc lidí. Třetím největším islandským městem je Hafnarfjörður, který má více než dvacet šest tisíc obyvatel a je tak jedním ze tří islandských měst, která mají více než dvacet tisíc obyvatel.
Pokračování →